Déšť a první máj
Když milujete déšť. Když jste si celý svůj život neuvědomovali, jak krásné je, když na Vás dopadají kapky vody a zebou, když déšť slyšíte a jste schopni určit jeho intenzitu. Když ho vidíte. Posloucháte hřmot a díváte se na blesky jarní bouřky. A i přesto, že jste nemocní, připadá Vám strašně moudré zmoknout. Pak si uvaříte horký čaj, vezmete ten nejtlustší svetr, vlezete do postele a díváte se okny na tu nádheru. Říkáte si, že je to zase jeden moc pěkný den!
Tak to jen tak na Úvod, abychom nezapomínali na některé důležité věci.
A teď už asi pár slov k dnešnímu dni a obecně k celému novému začátku. Nové začátky mohou přicházet kdykoliv. Třeba s prvními dny v měsíci. Z čehož vyplývá, že třeba zrovna s dneškem, ale i jakýmkoliv dalším prvním dnem v měsíci. Ale není to pravidlo. Začít znovu můžeme kdykoliv. A ačkoliv jsem každý rok prožívala první máj jako „lásky čas“, dnes mi někdo, kdo vlastně je pro můj život důležitý, i když je to občas dost velký krok vedle řekl, že je dnes prostě svátek práce. A měl pravdu ! Najednou mám na způsob trávení tohohle dne úplně jiný názor. A asi konečně ten správný. Učíme se novým věcem prostě každý den.
Tradá !
Užijte si zase dnešek tak, jak je třeba! Nemusíte bejt hned líbány pod rozkvetlou třešní slečny! Stačí si jen užít, že nemusíte nic dělat! Třeba jako já v dešti nebo u pohádek!