Přes překážky ke hvězdám

Zdravím vás moji milí, drazí čtenáři,

Je to už vícero dní, kdy má poslední slova spatřily světlo světa. Je to asi nejdelší odmlka, kterou jsem v historii svého „aktivního psaní“ měla!  Když nepočítám chvíle, kdy jsem naprosto zavrhla, že bych cokoliv psala. Díky bohu tyhle chvíle pominuly a tak se čas od času sice někam ztratím, ale s hrdostí v duši se zase vrátím, abych vymyslela pár vlídných slůvek pro všechny, jež se cítí ztraceni jako momentálně já.

Ano, správně, umíte číst. Cítím se ztracená a nevím proč. Myšlenek je spousta a je z toho spíš jedna velká šmodrchanice než nějaký jistý a normální závěr. A vše je zas jen o tom, že je toho na člověka prostě v jednu chvíli až moc. A někdy vlastně stačí maličkosti k tomu, abychom začali o něčem pochybovat, či abychom se nějakým způsobem v něčem utvrdili. Stačí pár slov, jedno gesto, jedna myšlenka, někdy třeba i jen jediné slovo a všechno se může změnit.

A zase přišla inspirace zčistajasna. A zase jí psal člověk, který je úspěšný, ale hlavně šťastný proto, že si jednoho dne řekl: „Budu úspěšný, ale hlavně budu šťastný!!!

A tak si dovolím opět vám sem hodit pár důležitých řádků a zároveň i v závěru článku odkaz na celý článek pro ty, které by to zajímalo.

„Takzvaní nejvíce milující rodiče a příbuzní páchají s úsměvem na tvářích vraždu. Nutí nás zavraždit tu osobu, kterou doopravdy jsme.“ Jim Morrison

 Bojujete s obavami?Dokonce prohráváte se svým horším Já, protože neděláte kroky, které byste si přáli – horší Já Vás vždycky přesvědčí, proč to ještě odložit nebo zavrhnout?Musíte se hodně přemáhat, abyste v životě dělali to, co je pro Vás správné? Proč tomu tak je?

To je přece prosté.

Narodili jsme se jako prázdná nádoba. Než jsme stačili sami přemýšlet, první myšlenky už nám tam vkládalo okolí. Rozvinuli jsme si bohatý archiv přesvědčení a strachů, založený na tom, co nám řekli jiní. Stali jsme se téměř kopií svých rodičů, příbuzných, kamarádů. Nemohli jsme si vybrat jiné rodiče, příbuzné a vlastně ani kamarády – alespoň zpočátku ne. Byli nám v třídě přiděleni.

Ano, vždycky jsem měl strach, jestli to, co dělám, je správné. Jestli to bude fungovat. Měl jsem strach logicky, protože jsem zkoušel něco, kudy jsem nikdy nešel a od čeho mě všichni odrazovali. Kdybych nešel na žurnalistiku, práva, do novin, televize, vydavatelství, podnikání, nebyl bych tam, kde jsem. Ano, možná bych byl jinde, možná měl více peněz, možná by to bylo pohodlnější, ale nebyl bych to já. Protože by mě taková cesta nebavila. Možná bych byl bohatší, ale určitě ne šťastnější.

Možná by šťastnější byli rodiče, příbuzní, kamarádi. Ale co kdyby se jednou starali sami o sebe? O to, jací jsou sami – bez ohledu na mou výšku a můj věk?

Kdykoli osobě opravdu záleží na jejím snu, najde cestu, jak ho dosáhnout, ať se ostatním na prvním pohled zdá nemožný. Lidský mozek je nejúžasnější vynález přírody. V jeho světě představivosti je všechno možné. Nemožným to dělá jen naše lenost, výmluvy, neochota zkoušet a z chyb, které jsou u každého člověka nevyhnutelné, se poučovat a růst.

Nemožné bylo létat. Nemožné bylo mluvit s druhým, aniž by stál nadoslech. Nemožné bylo, aby uspěla spousta lidí, kteří neměli vůbec žádné předpoklady k úspěchu a o kterých píšeme v každém vydání časopisu FC. Richard Branson, který chystá turistické výlety do kosmu, říká: „Je ohromně zábavné dělat nemožné.“

Jděte za svým snem bez ohledu na to, co je pro ostatní nemožné. Co je nemožné pro ně, protože si to ani neumí představit, nemusí být nemožné pro Vás. Možná jste jediní, kdo to může dokázat.

Vnitřní síla vzniká ne z toho, co jsme schopni udělat. Ale z toho, co jsme schopni překonat – zejména když překonáme to, o čem jsme si mysleli, že to nedokážeme. Kdykoli jsme na úplném dně, máme příležitost k největší pozitivní změně. Protože nevěříme, že dokážeme vůbec něco. Nikdo nemá takovou šanci vyrůst a vybudovat si sebevědomí jako lidé na dně.

No a to je ode mě dnes asi vše. Doporučuji přečíst si článek celý na: http://www.firstclass.cz/2014/08/8-trestuhodnych-lzi-kterymi-rodice-plni-detske-hlavy/2/#sthash.m1oak9GU.dpbs

Zdravím Vás,

K