Nečekejte
Cítíte se zvláštně. Víte, že něco je v nepořádku, protože znenadání ztrácíte svou pozitivní energii, která z vás sálala a ztrácíte se. Najednou nevíte proč se věci dějí tak, jak se dějí. Vzpomenete si, že všechno má svůj důvod, že život je působením přírodních zákonů. Přemýšlíte ale tedy poněkud víc – proč, nač a jak. Když dojdete k závěru, jste překvapeni. Ale nenecháte si přece vzít to, co je na vás nejlepší!
V životě je jen pár chvil, kdy bychom měli na něco čekat. Většinou se tomu nevyhneme na autobusových a vlakových zastávkách, ve stanicích metra, ve frontách u pokladen, u lékaře, než přijdeme na řadu ke zkoušce a podobně. Jasně, v takových chvílích prostě není zbytí. Počkáte si. Každý to řeší jinak, někdo čte knihu, jiný poslouchá hudbu, ve frontách u pokladen většinou netrpělivě podupáváme nohou a přemýšlíme o tom, proč jsme si vybrali zrovna tu nejpomalejší prodavačku z celého obchodu – tak trochu Murphyho zákon ! U lékaře umíráme nudou, protože po každé odordinovaném pacientovi si lékař dává půlhodinovou pauzu i přesto, že čekárna je plná a na zkoušce jsme ještě tisíckrát nervóznější než v předchozích případech, protože jsme stále více a více nejistí a neklidní a vzpomínáme si na to, co všechno vlastně neumíme. Klasické čekání. Prostě život.
Ale stále jsem se nedostala k jádru věci. Ti chytří již pochopili, že dnešní článek je o čekání. Ti méně bystří to snad pochopí v další části. A ti, kteří nechápou doteď, ti by měli přestat okamžitě číst, protože zřejmě požili omamné látky.
Už jste někdy měli nějaká očekávání? Prostě a jednoduše, čekali jste někdy na něco, co by se podle vás prostě mělo nutně stát ? Na něco, co byste moc chtěli, v co doufáte, za co se div že nemodlíte, něco čemu neustále – někdy dokonce až hodně naivně věříte, něco co prostě formuje váš život do určitého tvaru. Určitě ano. Víte v hloubi duše, že čekat na tu určitou věc je jako čekat na déšť v období sucha – zbytečné a beznadějné! Tohle vaše očekávání způsobuje to, že nejste šťastní. Najednou se vám „hůř dýchá“ všechny barvy blednou, hudba utichá, z krásného smíchu upadá do ticha. Nečekejte, když máte pocit, že to za to nestojí! Když víte, že nic nebude jinak a když je vám jasné, že přesně díky tomuhle jednomu danému očekávání ztrácíte „své kouzlo osobnosti“!
Přestaňte čekat a začněte si tvořit nový svět !