Nevyzpytatelný život umravní vždycky jen pouto přátelství
Ahoj všem!
Určitě všichni znáte to známé: „Všechno se děje z nějakého důvodu!“ Bodejť by ne, však je to přece věc důležitá pro naše smýšlení! Každá věc v našem životě je totiž opodstatněná. Prostě se stane proto, že se stát má a v závislosti na ní se odehraje další slet událostí, které nám mají pomoci dojít pomalu, ale jistě k cíli. Žádné v cuku letu, hezky pomalu!
Dnešní článek bych ráda začala i skončila poděkováním.
Poděkováním osobě, kterou jsem potkala před necelým rokem na 1. lékařské fakultě v oboru Adiktologie. Původní pocit nebyl vůbec šťastný. Minimálně ne z mé strany, ale obecně to v mém životě tak bývá, tak už bych se měla poučit, že ti, se kterými zpočátku nechci vycházet úplně dobře se nakonec stávají lidmi pro můj život POTŘEBNÝMI A NENAHRADITELNÝMI! Dnes se mi to po milionté potvrdilo. Znáte ty pocity, kdy na vás všechno padá a nevíte co se sebou dál? Máte tolik možností a pro mnohé jste naprostí blázni, protože někdo tolik možností jako vy nemá a vy to stejně berete z té nejhorší možné stránky a neustále se stresujete a přemýšlíte – jak že to teda vlastně všecko uděláte? A pak přijde někdo, kdo se na vás usměje, donese vám kávu a řekne – nech to volně plynout, nic nedělej silou a ono to nějak půjde a nebo nepůjde. A pak se usměje znovu a víckrát a řekne pár vět a vrací vás tím do vašeho skvělého a pozitivního života, který v tomto školním roce byl spíš hektický než pozitivní!
A najednou je každá myšlenka svolná k tomu, abyste s ní nějak nakládali. Najednou si uvědomíte, že všechno má řešení – kromě smrti, jak nedávno napsal jeden milý pan doktor z 1.LF UK. Najednou víte, co už jste sice věděli, ale pomalu na to začali zase zapomínat pod přívalem emocí a euforie a stresu, že život je prostě důležité žít a ne přežívat! Že život žijeme ze dne na den a nikdy nevíme, kdy bude ten den naším posledním. Že nemá smysl cokoliv lámat přes sílu, protože každá věc je řešitelná.
A pak si uvědomíte – vždyť já mám vlastně neskonalé štěstí, že ve svém životě mám takové lidi.
Mé poděkování za všechno patří slečně, která mi dnes do Kateřinské zahrady přinesla ledovou kávu a ukázala mi, že s pocitem absolutního přátelství může být každá věc pohádkou. Děkuju!
S láskou,
K