Šrotím, píšu, směju se, žiju, připomínám Vám
Zdravím všechny,
dnešní článek bych ráda začala slovy, která mě dnes po dlouhé době nakopla takovým způsobem, že už mě nemůže nic nakopnout víc. Tady to je!
„Víš, na světě jsme stejně jen proto, že máme najít smysl svých životů a naplnit ho štěstím. Jak by se tedy mohlo brát za hřích, že děláme něco, co naplňuje naše srdce radostí? To jen svět vymyslel hloupá pravidla jako spousty jiných, která nedávají smysl a nutí lidi cítit vinu.“
Moudré jest toto vyřčené. Myslím, že by si z toho měl každý něco odnést. Je pravdou, že život je krásnější ve chvíli, kdy si – zaprvé – uvědomíme, že je pomíjivý, zadruhé – uvědomíme, že když se někdo závistí unést dává, když u někoho velkou hojnost uviděl, své vlastní bohatství tím vyčerpává, jako kdyby tím i sám sobě záviděl. A pak je taky důležité vědět, že chybovat je lidské, že štěstí je důležitou součástí našich životů, protože každý jsme strůjcem svého vlastního štěstí a taky je důležité vědět to, že nic nemusíme a nic není problém.
Dneska jen pro připomínku takhle krátce. Všichni jistě víte, že právě probíhá zkouškové období, kvuli kterému sedím v ušmudlané vesničce na zadku u stolu, který je zavalený papíry a knihami a šrotím, co to dá! Ale celkem úspěšně, protože kdo by nechtěl prospěchový stipendium, že jo!
Gratulujte mi a mějte se mnou strpení a slitování. A soutěžte a pište mi a nezapomínejte na to, co je napsáno výše!
A mějte se a smějte se. Všemu,co Vám bude připadat vtipný, protože smích je lék, čas neléčí, to právě ten smích léčí.
Vaše K