Život studenta - krátká polemizace
Dobrý večer, moji milí čtenáři - kolegové studenti,
v tomhle ponurém období jsem se rozhodla vás potěšit pár slovy. Nevím, zda to taky znáte. Neustálý shon. Studenti se musí učit, dělat projekty, připravovat seminární práce, získávat zápočty a neustále dělat nějaké věci do školy. Ačkoliv je vám všem asi jasné, že to zas není tak horké, budeme udržovat tuhle utkvělou představu o tom, jak vysokoškolák musí stále na něčem makat. My vysokoškoláci totiž skoro nespíme, máme nainstalovaný v mozku program, který způsobuje, že spát skoro nepotřebujeme. Proto jsou naše dny delší. Mají někdy i 22 hodin. Super, že? Taky můžeme pít litry kafe a neumřeme na to! Motorová myš by záviděla. Pak jsou však tací studenti, kteří studují vícero škol, či vícero oborů na jedné škole. To jsou fakt machři! (no fakt, takový lidi obdivuju !) A pak jsou ještě lidé, kteří stíhají dvě školy, práci, přátelé, své vlastní zájmy, rodinu a dalších tisícero věcí. Takovým lidem se říká: MEGAMACHŘINEJLEPŠÍZNJELEPŠÍCHTÝPCIJAKOPRASENAPROSTONEPORAZITELNÍMAXIFRAJEŘI! (rozuměj: například já samo sebou :D )
Tihle – zkráceně- maxi frajeři a mega machři mají tak šestkrát do týdne – večer- maxi depresi z naprostého nestíhání, špatného rozvrhnutí si času a totální likvidace osobního života. Taky depresi z toho, že se jim aktivity neustále překrývají, nic tedy nestíhají, ve zkouškovém mají v jediném týdnu šest zkoušek (rozuměj: týden má pět všedních dní – v těch obvykle zkoušky probíhají – takže wtf? To je jako těch zkoušek o jednu víc než dnů? ) Ale na druhou stranu se tihle lidi nejsou schopni čehokoliv z toho vzdát. Na úkor spánku a svého času prostě dělají to všechno. Jednou za čas to vybuchne a tihle týpci prostě spěj třeba i 40 hodin v kuse, mají mega velký potíže s tím, aby neusnuli i za chůze a cítí se osamocení.
Pak přijde zkouškový a jeden by myslel, že se člověk třeba i vyspí, když nemusí chodit na cvika a přednášky, ale většinou má něco kolem miliardy papírů a ještě něco navíc – většinou tak další miliardu toho, co není úplně tak moc důležité jako ta předešlá miliarda. A to se musí všechno naučit během jednoho měsíce, aby ten druhý zkouškový měsíc měl alespoň nějaké volno na dospávání těžkých půlročních spánkových deficitů.
Vítej v mém světě
K